Myslivecký spolek Jehnědno

První zmínky o provozování myslivosti a myslivcích v Jehnědnu sahají do období mezi světovými válkami. V kronice Jehnědna je uveden rok 1928 v souvislosti s myslivostí. V této době existovaly dvě uznané honitby v Jehnědnu a to obecní a společenstevní. V padesátých letech minulého století bylo v honitbách Jehnědno a Chřešťovice na polích a v lese k vidění daleko více bažantů, zajíců a koroptví než dnes, zato potkat divočáka byla spíše náhoda.

Myslivecké sdružení mělo v té době kolem deseti až patnácti členů a užívali si toho to koníčka dle zvyků a tradic pro myslivce typické. V osmdesátých letech se Myslivecké sdružení Jehnědno spojilo s Mysliveckým sdružením Kluky a myslivost se provozovala na třech uznaných honitbách Jehnědno, Chřešťovice a Kluky. V říjnu roku 1992 došlo na společné schůzi k rozdělení Mysliveckého sdružení a vznikla samostatná sdružení, a to MS Jehnědno, MS Chřešťovice a MS Kluky. Nově vzniklé MS Jehnědno si pronajalo od vlastníků půdy, tj. od Honebního společenstva Jehnědno uznanou honitbu o výměře 530 Ha. V březnu roku 2003 Myslivecké sdružení Jehnědno požádalo Honební společenstvo Chřešťovice o pronájem uznané honitby o výměře 509 Ha a od 12. 4. 2003.

Myslivecké sdružení Jehnědno hospodaří na dvou honitbách o celkové výměře 1039 ha. V obou honitbách se loví zvěř černá a myslivosti škodící a v souladu s plánem lovu především zvěř srnčí. Pro dlouhodobě nízké stavy drobné zvěře se zvěř zaječí a bažantí neloví a koroptve zmizeli na dobro. Hlavní činností dnes již Mysliveckého spolku Jehnědno je celoroční péče o zvěř a o obě honitby včetně provozního zařízení tzn. nasušit seno, nakoupit a uskladnit jadrná krmiva a od října do dubna v krmných zařízeních přikrmovat, aby zvěř v tom to na potravu chudém období nestrádala. K dalším činnostem patří brigády na údržbu a obnovu mysliveckých zařízení, brigády na sběr kamene pro ZD Kluky. Ze společenských akcí se Myslivecký spolek Jehnědno zúčastnil prezentace na soutěži Vesnice roku, Štítu Albrechtic dále je spolupořadatelem každoroční střelecké soutěže okolních mysliveckých spolků a ve svých honitbách umožnil Okresnímu mysliveckému spolku Písek uspořádat několikrát kynologické akce zejména Speciální zkoušky z vodní práce.

Při sklizních sena se snaží členové MS snížit ztráty na zvěři umisťováním zápachových nebo vizuálních plašičů a vyhledáváním a vynášením mláďat zvěře před samotnou senosečí. K činnostem Mysliveckého spolku Jehnědno patří také péče o chráněnou přírodní památku v lokalitě kaolinového dolu u Jehnědna. Členové MS zde vysázeli lesní a ovocné stromy a keře, aby se zvýšila životní úroveň zde žijících živočichů, a to zejména plazů a obojživelníků ale i ptactva a bezobratlých. Předmětem ochrany je zachování ekosystému trvalých i periodických vodních ploch a podmáčených ploch, kde se vyskytují chráněné druhy živočichů a rostlin. Vyskytují se zde zejména tyto druhy: kuňka obecná, čolek obecný, skokan krátkonohý, skokan zelený, rosnička zelená, ropucha zelená, ropucha obecná, blatnice skvrnitá, ještěrka obecná a užovka obojková. Myslivecký spolek Jehnědno zbudoval obrázek svatého Huberta k jeho poctě jako patrona myslivců a na památku členů MS, kteří již loví v jeho lovištích. Obrázek se nachází v Jehnědnu v lesním komplexu pod hájenkou „U Šaška“ na křižovatce lesních cest. Myslivecký spolek Jehnědno každoročně pořádá pro širokou veřejnost tradiční „Poslední leč“ s hudbou a bohatou mysliveckou tombolou. V současné době má spolek 13 členů. Členové Mysliveckého spolku Jehnědno děkují všem, kteří jim umožňují provozovat činnost hlavně vlastníkům a uživatelům lesních a zemědělských pozemků a obci Albrechtice nad Vltavou.