Obec a okolí

Ubytování

Veřejné tábořiště Jehnědno tel.: +420 603 952 242 Rekreační chaty Rejzíkov tel.: +420 382 288 104 WWW: http://www.rejzikov.cz Přístaviště pravidelné osobní lodní dopravy Týn nad Vltavou – Orlík a zpět. Rekrační středisko Nová louka tel.:+420 382 288 109, +420 382 288 104 WWW: http://www.novalouka.cz

Číst článek

Cykloturistika

Trasa č.1 Písek – Putim – Ražice – Sudoměř (Žižkova mohyla) – Lhota u Kestřan – Kestřany – Zátaví – Písek Trasa je vedena po komunikacích II. a III. třídy, měří 27 km a díky nepříliš velké náročnosti je vhodná i pro méně zdatné cyklisty a rodiny s dětmi. Lze použít kolo silniční, trekingové i horské. Trasa č. 2 vede z Písku po lesní značené cestě přes Písecké hory do Albrechtic nad Vltavou a odtud po komunikaci II. třídy do Údraže. Zde máme dvě možnosti, jak se vrátit zpět do Písku: A) V Údraži odbočíme doleva a pojedeme přes Písecké hory zpět do Písku. Trasa je dobře značená (turistické značení), středně náročná, vhodná spíše pro horská a trekingová kola. Celková délka trasy je 34 km. B) Z Údraže pojedeme po komunikacích II. a III. třídy přes vesnice Jehnědno, Chřešťovice, Kluky, Dolní Novosedly zpět do Písku. Trasa je středně náročná, vhodná pro horská a trekingová kola. Celková délka trasy je 34 km. Trasa č. 3 Písek – Nový Dvůr – Heřmaň – Skály – Protivín – Nová Ves – Albrechtice nad Vltavou – Písek Trasa vede z Písku přes Písecké hory do Nového Dvora, odtud přes Hůrky do Heřmaně, Skal, Protivína, Nové Vsi a Albrechtice nad Vltavou a odtud opět přes Písecké hory zpět do Písku. Trasa vede po lesních cestách a komunikacích II. a III. třídy, je středně náročná, vhodná pro trekingová a horská kola. Celková délka trasy je 52 km. Trasa č. 4 Písek – Vrcovice – Tukleky – Oslov – Zvíkovské Podhradí – Varvažov – Ostrovec – Stará Vráž – Zlivice – Topělec – Písek Trasa č. 4 vede z Písku přes Vrcovice, Tukleky, Oslov na Zvíkovské Podhradí a odtud přes Ostrovec, Vráž, Zlivice a Borečnice zpět do Písku. Trasa je vedena převážně po komunikacích II. a III. třídy, není náročná, vhodná pro silniční, trekingová a horská kola. Celková délka trasy je 48 km.

Číst článek

Historická stezka Albrechtickem

Tento projekt byl realizován za podpory Jihočeského kraje v rámci Dotačního programu Podpora cestovního ruchu Celkové náklady: 193 402,00 Kč Dotace Jihočeského kraje: 40 000,00 Kč Byl zpracován ucelený obraz týkající se historie všech místních částí Albrechtic. Byly zpracovány historické informace, vytvořeny panely, umístěny na turisticky frekventovaná místa a byla vydána publikace o místních historických památkách.

Číst článek

Kapličkový hřbitov

Kolem kostela se rozprostírá vesnický hřbitov, který je zdoben jednotně řešenými kapličkami s lidovými malbami a veršovanými náhrobními nápisy. Původcem myšlenky zbudovat zemřelým na ohradní zdi hřbitova pomníčky ve tvaru liché půlkruhové arkády nesené dvěma sloupy, byl farář Vít Cíza. Za jeho působení v letech 1819–1854 byly postaveny téměř všechny kapličky. Pouze kaplička, na které je nápis zaznamenaný ve farní pamětní knize pod číslem 106, pochází z doby, kdy byl farářem František Toušek, který také dotyčný nápis složil a zapsal (1882–1913). Dále kapličky, na nichž jsou nápisy pod číslem 107 a 108, pocházejí z dob nástupce dr. Josefa Záruby (1913–1921). Tedy kromě těchto tří posledních byly všechny kapličky stavěny ve 40. letech 19. století za faráře Víta Cízy, který také všechny nápisy na pomníky složil. První skupina tří kapliček byla stavěna z jara roku 1841. Tyto pomníky jsou zdobeny železnými křížky, obrazy patrona nebo patronky zemřelého. Podobné pomníky svým drahým chtěli postavit také Matěj Kubíček a ještě jeden chalupník. Jelikož se do trojice nikdo jiný nepřihlásil, postavil farář Cíza třetí pomník na svůj náklad pro jednoho lazara. Jelikož se postavené pomníky líbily všem osadníkům, vznikla myšlenka vybudovat další kolem celého hřbitova. Za čtyři roky stálo kolem hřbitovní zdi 60 kapliček. Scházelo jich dvacet, aby byl hřbitov zcela ohražen. Pátým rokem byl již celý hřbitov obehnán kapličkami. Poté se kapličky začaly stavět přímo na zdi kostela. Vyjímku tvoří monumentální, architektonicky ztvárněný „památník“, věnovaný albrechtickým duchovním, charakteristicky uístěný k východnímu závěru kostela. Je zhotoven z cihel, 3,5 sáhu vysoký a 2 sáhy široký a místo železného kříže je kříž zlacený. Vymalována je na něm večeře Páně a ve spodní části plochy je rozsáhlý 48. řádkový nápis. Od poloviny 19. století prošel albrechtický hřbitovní areál řadou úprav. Ty však jeho původní vzhled značně poškodily a porušen byl také kompoziční rytmus trojic památníku na ohradní zdi. Také vzlínající vlhkost poznamenala malby Františka Mikule. Proto již v roce 1883 musela být řada památníků opravena akademickým malířem Václavem Šebelem z Písku. Nejrozsáhlejší renovační akce proběhla v letech 1931–1934, při které Tomáš Peterka a akademický malíř Josef Kousal z Prahy opravili či spíše vymalovali patrně všechny kapličky. Poslední etapa restaurátorských a rekonstrukčních prací na obnově náhrobních obrazů a nápisů, kterou prováděl Karel Mezera s dcerou Klárou skončila v roce 1987. Záhy poté Karel Mezera ve věku 78 let zemřel. Po jeho smrti údržbu prováděla několik let jeho dcera Klára.

Číst článek

Historie Albrechtic

Obec je v pramenech poprvé zmiňována k roku 1352 v soupise papežských desátků děkanátu bechyňského. O osm let později v roce 1360 je děkanem z Týnu nad Vltavou prezentován farář ke kostelu sv. Petra a Pavlav Albrechticích. Tato zpráva je první zmínkou o kostele. Dle stavebně-historického hodnocení je kostel v Albrechticích nad Vltavou stavbou v jádru románskou, datovanou do 3. čtvrtiny 12. století a je pravděpodobně dílem milevské huti a v jižních Čechách patří k nejvýznamnějším. Historikové předpokládají, že vedle románského kostela v Albrechticích existovalo feudální sídlo, které zaniklo a bylo nahrazeno hradem Újezdem (Újezdec). Ten se poprvé připomíná v roce 1323 jako příslušenství královského hradu Zvíkova. V druhé polovině 16. století byli držiteli Albrechtic rytíři Oudražští z Kestřan. Někteří z nich jsou pohřbeni v kostele v Albrechticích. Po bitvě na Bílé hoře se Albrechtice dostaly do majetku pověstného císařského generála hraběte dona Baltazara de Marradas a byly přiřazeny pod správu Hluboké. Do roku 1635 byly Albrechtice městečkem, za třicetileté války však zpustly a staly se vesnicí. Roku 1657 byla obec majetkem Václava hraběte Vrtby. Poslední mužský držitel z rodu Vrtbů, František Arnošt, zemřel roku 1751. Dědička Karolina byla provdána za hraběte Chermondta. Jeho dcera Filipina dostala Albrechtice jako věno a provdala se za barona B. Schütze. Ten se zadlužil a roku 1785 prodal Albrechtice c.k. hornímu radovi Prosperu hraběti Berchtoldovi, v jehož držení byly do roku 1948. Obec Albrechtice nad Vltavou tvoří šest vsí: Albrechtice nad Vltavou, Údraž, Jehnědno, Chřešťovice, Hladná a Újezd. Ves je z jedné strany ohraničena tokem řeky Vltavy a ze strany druhé lesnatou oblastí Píseckých hor.

Číst článek

Kostel sv. Petra a Pavla

Kostel je v obci situován na mírném návrší. Jeho původní románský sloh prozrazuje hlavně hranolová věž s charakteristickými podvojnými okénky v nejvyšším patře. Jeho původ je možno klást do druhé poloviny 12. století. První písemná zpráva je z let 1344 – 1350. Zajímavostí v síni jsou dva náhrobní kameny z konce 16. století a začátku 17. století zhotovené zemřelým rytířům Oudražským. Nápis na větším kameni patří urozenému rytíři panu Bohuslavu Oudražskému z Kestřan a na Oudražích (+1610) a nápis na menším kameni dítkám jmenovaného, Ctiborovi (+1599), Janu (+1605) a Alžbětě (+1606). Mimořádně významná je malířská výzdoba interiéru, kde jsou stěny pokryty monumentální kompozicí Posledního soudu, rozčleněnou do několika pásů. Celistvě jsou malby dochované zvláště v presbytáři, kde je objevil v roce 1943 akademický malíř Jiří Jelínek. Původní podoba kostela byla značně pozměněna četnými opravami, přístavbami a přestavbami. Poměrně závažné zásahy přinesla kostelu a souvisejícím objektům 1. polovina 19. století. Rozsáhlá stavební činnost souvisela s aktivitou místního faráře Víta Cízy, který působil v Albrechticích v letech 1819 – 1854. Roku 1828 nechal chrám vybílit, Fr. Jenschta z Českého Krumlova opravil varhany, pořízeno bylo nové zábradlí ke schodišti z lodě na kruchtu a sakristii, kobku a kostnici pokryla nová šindelová krytina. O rok později byl v kostele zbudován boží hrob. V roce 1830 byl pak postaven na protější straně sakristie přístavek, tzv. oratorium, roku 1832 byl přelit velký zvon na věži a došlo k výrazné venkovní úpravě východního závěr kostela. V roce 1840 dále zhotovil malíř František Mikule z Jinína kopii obrazu sv. Petra a Pavla na hlavním oltáři, který o šest let později namaloval pro Albrechtický kostel i obrazy Křížové cesty. Z Cízova podnětu byl také pořízen nový ciferník na věžních hodinách s pozlacenými čísly, vyzdoben oltář i kazatelna, opravena kostnice a na vítězný oblouk byl namalován znak patrona chrámu, Prospera hraběte z Bercholdů. Řadu let byl však kostel devastován a dokonce v roce 1947 došlo k zomítání vzácných maleb. Tyto byly znovu odkryty a restaurovány akademickými malíři Františkem Kotrbou a Karlem Mezerou v roce 1962. Další renovace kostela byla provedena v roce 1988, kdy byly opraveny věžní hodiny. Současně bylo jejich ruční natahování změněno na elektrické. Namontován byl i nový ciferník s pozlaceným očíslováním. Dále bylo provedeno nové zastřešení celého kostela, oplechování v mědi, štukové omítky a nátěry.