Místní části

Hladná

Mapa Historie Vesnička asi 2 km východně od Albrechtic. Původně ležící na obou březích a rozdělena na na čtyři části podle okolních obcí: Hladná Albrechtická, Pašovická, Hostecká a Doubravská. Hladná není původní název. Již od roku 1461, kdy je o této vsi znám první písemný údaj, se uvádí jako Hlasná. Bývala to vždy plavecká ves. Přejmenování vsi na Hladnou se pravděpodobně uskutečnilo ke konci 18. století. Na levém břehu Vltavy, který je součástí katastru obce Albrechtice, bývalo původně vaziště pramenů, nad nímž bylo velké skladiště dřeva z píseckých a neznašovských lesů. Ročně se odtud vypravovalo sedm až osm tisíc plnometrů dřeva, někdy i více.

Číst článek

Jehnědno

Mapa Historie Leží asi 5 km vzdušnou čarou na sever od Albrechtic, při komunikaci Albrechtice – Chřešťovice. Jehnědno je malá osada s nepravidelným shlukem usedlostí, která byl založena na královském majetku a roku 1341 zastavena Petru z Rožmberka. V roce 1406 je v písemných pramenech jmenován jakýsi Jan Lysý z Jehnědna a ve druhé polovině 15. století „Matias Sskornie de Giehniedna“. V tomtéž století patřila osada k Bechyni a dvůr ke Chřešťovicím. V roce 1556 prodal díl vsi Jehnědna Jindřich Starší ze Švamberka, který získal při dělení panství Švamberků z Bechyně, Antonínu Lokovi z Netky. Jeho potomci drželi tento díl, kterému se říkalo Dolní Jehnědno až do 17. století, kdežto část, která náležela v 16. století ke Chřešťovicím se nazývala Hořejší Jehnědno. Z osady pocházel významný český bibliofil 15. stoleti – Matyáš Škorně z Jehnědna.

Číst článek

Údraž

Mapa Historie Leží asi 3 km vzdušnou čarou severně od Albrechtic, při silnici na Jehnědno a Chřešťovice. Ve 13. století podle zápisů v zemských deskách zde byly dvě tvrze – dolní podle pověsti v místech čp. 13. Podle pověsti snad také v obci existoval pivovar. Horní tvrz, původně gotická, renesančně přestavěná, renesanční místnost s pozoruhodnou tkzv. neckovou klenbou, zdobenou štukovými hřebínky, je v patře za jediným jižním oknem. Tuto fázi stavby můžeme datovat do druhé poloviny 16. století. Objekt později adaptován na sýpku. Zachována ještě renesanční cihlová dlažba. Na vnějších jižních nárožích malovaná iluzívní bosáž. Nejstarší zpráva o osadě je až z druhé poloviny 15. století a zmiňuje se o jakémsi plenění, při kterém byl zdejším lidem pobrán dobytek. S ohledem na to, že ve vsi nebyl kostel nelze zjistit, jak dlouho před tím již mohla vesnice existovat. Dle nepřímých náznaků první sídlo – tvrz vzniklo zřejmě v Údraži někdy před rokem 1505.

Číst článek

Újezd

Mapa Historie Leží ve vzdálenosti asi 4 km vzdušnou čarou jihovýchodně od Albrechtic. Obsahuje několik dosti rozptýlených lokalit. V minulosti zde bylo vaziště vorů, takzvaný splaz a vorařský hostinec pana Hrdličky. Stával zde středověký hrad jménem Újezdec (někdy zván též Kozí hrad). Se jménem Újezdec se setkáváme na počátku 14. století, kdy byla lokalita královským majetkem, později připadl Záviši z Robné. Podle pověsti je jeho historie spojena s vojskem Jana Žižky, který jej údajně vyplenil. Jeho majitel Jan Malovec z Malovic jej v 16. století opustil a nechal zpustnout.

Číst článek

Chřešťovice

Mapa Historie Kostel sv. Jana Křtitele Anna Regina Husová Chřešťovice jsou nejsevernější osadou albrechticka, vzdáleny od Albrechtic asi 8 km vzdušnou čarou. Ke konci 16. století patřily ke chřešťovickému panství ještě Kluky (nyní samostatná obec) a vývoj obou vsí souvisel. Na volném prostranství při hlavní komunikaci stojí zajímavý pomník padlým z 1. světové války. Uprostřed vsi stojí tvrz z 15. století, která byla později přestavěna na barokní zámeček. V zámku bývalo knížecí středisko, správce a porybný. V objektu také býval pivovar, ze kterého musely brát okolní hospody pivo, velký ovčín, stáje a dále sídlo vedení správy dvora. Vnitřní prostory zámečku obsahují také kapli, která je užívána římskokatolickou církví k bohoslužbám. Nedaleko vsi směrem jihozápadním u Velkého chřešťovického rybníka můžeme nalézt krásnou roubenou venkovskou architekturu. Další místní zajímavostí je také 250 let stará lipová alej vedoucí do vsi směrem od Písku. Je to tzv. svatební alej, protože chtěl-li se některý poddaný oženit anebo vdát, musel či musela kromě žádosti vrchnosti vysadit i jednu lípu a to tak, že jedna strana byla určena dívkám a druhá chlapcům. Vzhledem k velmi špatném stavu jednotlivých stromů, které mohli způsobit škody na majetku či na zdraví, byla alej na počátku roku 2004 vykácena.

Číst článek

Albrechtice nad Vltavou

Historie Albrechtic Mapa obce Kostel sv. Petra a Pavla Katastr obce leží zhruba mezi Píseckými horami (chráněný park Písecké hory) a řekou Vltavou. Dominantou obce je kostel sv. Petra a Pavla z druhé pol. 12. stol. s vesnickým hřbitůvkem, jehož ohradní zeď tvoří arkádovité pomníky s freskovými obrazy. Kompletní historii obce Albrechtice nad Vltavou si můžete přečíst zde. Základní demografické údaje: Poloha: Asi 15 km jihovýchodně od Písku Počet částí: 6 Katastrální výměra: 3672 ha Pošta: Ano Škola: Ano Zdravotní zařízení: Ano Policie: Ne Kanalizace (ČOV): Ano Vodovod: Ano Plynofikace Ne Počet obyvatel k 31. 12. 2017: Počet obyvatel podle obcí: Albrechtice nad Vltavou 429 Hladná 46 Újezd 49 Údraž 108 Jehnědno 95 Chřešťovice 139 Počet obyvatel podle věkových kategorií: Celkem: 866 Dospělí: 715 muži - 383 ženy - 332 Děti (15 - 18): 19 chlapci - 10 dívky - 9 Děti (do 15 let): 132 chlapci - 68 dívky - 64 Děti (6 - 7 let): 12 Děti (do 3 let): 41 Průměrný věk: 43.1685912240 Složení zastupitelstva obce: Ing. Ušatý Miroslav – starosta Krippnerová Hana – místostarostka Lacina Petr – člen rady Bc. Hronková Lenka MBA – člen rady Švehlová Milada – člen rady Bc. Jačková Hana Kaifer František Ing. Kaifer Václav Klimeš Václav Mauer Robert Bc. Mikolášek David Mgr. Ing. Procházka Jan Stropnický František Štípek František Ing. Vlk Miroslav

Zpět