Kostel sv. Jana Křtitele

Ve 12. století celá ostrožna bývalého hradiště sloužila jako pohřebiště, při kterém patrně stála menší svatyňka. Později zde byl kamenickou hutí, která stavěla hrad Zvíkov v rámci výstavby drobných sakrálních staveb, postaven kostel sv. Jana Křtitele na poušti. Z této doby se zachovalo ve východním průčelí gotické dvojdílné okno s kružbou (trojlist v kruhu). Z doby přestavby za vlády Kalenických z Kalenic v 16. stol., je gotické sklenutí žeber v lodi i svorník.Památku tohoto rodu připomíná i náhrobek z červeného mramoru, s nápisem: LETHA PANIE 1613 W DRVHAV NEDIELI ADWENTNI VSNSLA W PANV MARKÉTA KALENICZKA Z KALENICZ DCZERA. VROZENEHO A STATECZNEHO RITIRZE PANA WOLDRZICHA Z KALENICZ VROZENÉ PANI ANNI TETAVRKI Z TETOWA. Dřevěná zvonice, která se vypíná nad kostelem v sobě obsahovala 2 starobylé zvony. První z nich byl z roku 1552, druhý z r. 1742.

V době l. světové války však došlo k jejich rekvizici. Samotný kostel pak měl až do r. 1936 jenom zvonek ve věžičce nad hlavní lodí. 12.4. 1936 byly vysvěceny a 10.5. 1936 pak zavěšeny 3 zvony, které ale dlouho na zvonici nepobyly. Zrekvírovány za 2. svět. války, až na nejmenší zvon, sv. Josef, který vyprosil osadníkům tehdejší farář Prágr.

Po několika krádežích v 90. letech se nezachovalo téměř nic z výzdoby kostela. Samotný název „na poušti“ lze vykládat i značnou vzdáleností kostela od obce, téměř 1,5 km. Přesto zde byla vystavěna škola, kde kantor čili poustevník bydlel a mládež „v literním umění“ cvičil a o kostel se staral.

Dolní Kotchánek

Pod kostelem sv. Jana Křtitele byla převoznická chalupa a svého času i hospoda Dolní Kotchánek, mylně stále uváděna jako Dolní Kotánek. Po napuštění Orlické přehrady musela ustoupit.

Kaple sv. Anny

Kníže František Adam Schwarzenberg pozval r. 1732 císaře Karla VI. na svoje české panství, především na Český Krumlov. A tak byly konány velkolepé přípravy. Koncem května se císař provázen knížetem a celým svým dvorem vydal na cestu do Čech. 

Zajel napřed do Brandýsa nad Labem na lov jelenů, kde se 10. června účastnil s knížetem Adamem Františkem Schwarzenbergem a hrabětem St. Julien nadháňky. Když však císař střelil po jelenu, probíhajícím mezi ním a knížetem Schwarzenbergem, chybil a zasáhl knížete tak nešťastně, že ten nazítří 11. června 1732 zemřel. Na památku této nešťastné události manželka knížete Schwarzenberga Eleonora Amalie nechala zbudovat na svém chřešťovickém panství na místě bývalého kamenného sloupu kapli zasvěcenou sv. Anně.